Tento web používá soubory cookies. Procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním a v případě poskytnutí dalších osobních údajů s jejich ochranou a zpracováním. Pro více informací klikněte zde.
Za značkou Vilibaldo stojí zatím více méně stále jeden člověk a tím jsem já, Kateřina Vtípilová. V roce 2013 nás potkala ta nádherná věc, že se nám narodil syn Vilém. Pár týdnů před porodem, spousta volného času, potřeba něco tvořit. Chceme pro svoje děti jen to nejlepší, tak postupně zjišťujeme, co by to tak asi mělo být. Máme obavy, čteme samé chytré články, připravujeme se a pak narazíme na látkové plenky. To se ještě používá? Aha, je to jednoduché, ekologické, ekonomické, prostě nej. Tak ty musím mít. Nejlépe takové, které sama vyrobím, upletu, uháčkuju a já nevím, co ještě. Takže jsem se do toho pustila s velkou vervou, po čase jsem objednala látky z Ameriky a šila jsem plenky, i na zakázku.
Bylo to fajn, ale bylo na čase se posunout. Už v těhotenství jsem věděla, že budu Vildu nosit. Je to praktické a … je to praktické. Ale že je to něco tak krásného a smysluplného? To se prostě musí prožít. Takže jsem měsíc po porodu, zkouším první úvazy do šátku, nadšená, chci vyrazit ven a zjišťuji, že by to chtělo něco teplejšího na sebe, v lednu. Googlím a nenacházím nic, co by se mi líbilo, co by mělo nějaký tvar, praktickou délku, zajímavou barvu a prostě to stálo za to! Takže kupuji první softshell, červený, pak už měli jen černý. Ušiju si parádní nevšední červenou beztvarou nosící bundu, švy křivé, patentky špatně natlučené, ale… je to naprosto dle mých představ, vážně. No až bude nějaké pěkné výročí, pochlubím se fotkou, bundičku mám schovanou na památku, ale nemyslím si, že bych ji ještě někdy oblíkla. A teď nastává ten zlomový okamžik, kamarádka by taky chtěla ušít bundu a kamarádka kamarádky taky a kamarádka kamarádky její kamarádky, no asi je vám jasný, jak to bylo dál.
Střih jsem vypiplala k mé spokojenosti, trochu jsem ho vypasovala, prodloužila a pohrála si s detaily tak, aby byly kabátky maximálně funkční, ale stále šik, ženské a vyhovovaly i pro nošení starších dětí a zákaznice v nich vypadaly stále dobře. Nosila jsem syna celkem aktivně 2 roky a na výletech ho nosíme ještě teď, a co si budeme povídat, miminko vypadá dobře ve všem, ale ti dvouleťáci, to už je trochu jiný módní doplněk. Vytvořila jsem střih na mikinu, která je opravdu multifunkční a těší se velké oblibě. Začínám šít i módu pro muže. Z plenkové éry šiju na základě vaší poptávky ekologické odličovací tampónky. A po domluvě pro vás šiju různé doplňky, aby všechno pěkně ladilo.
V hlavě je tolik nápadů a plánů a já věřím, že brzy dojde i na jejich realizaci. Do „práce“ už se asi nevrátím a snad se brzy posunu někam dál, třeba z obýváku do vlastní dílny.